From responsibility to control: Censorship during the early normalisation period (September 1968 - August 1969)

Tématem studie je cenzurní aparát se zvláštním zřetelem na systém zmocněnců v kontextu vládní a stranické tiskové politiky Československé socialistické republice od září 1968 do srpna 1969, tedy prvním roce po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Zmocněnci představovali ústřední výkonný prvek cenzury tomto období rané normalizace. V jejich proměňujícím postavení úkolech identifikuje autor čtyři modely předběžné kontroly médií. V modelu zmocněnce vybírali ze svých zaměstnanců sami vydavatelé redakce, činnost redaktorů tak základě přímých vládních pokynů kontrolovali kolegové. Tento model uplatňoval zřízení instituce celou sledovanou dobu, to v denících týdenících kanceláři; zimě postupně přidal Československý rozhlas Československá televize. Ponechával redakcím značný prostor k obcházení vyjednávání podle hodnocení československého politického vedení, zejména očích Sovětů neosvědčil. Ve druhém úřední zmocněnci obtahy předložené redakcemi. Zaveden byl únoru 1969 ve vybraných problematických časopisech (Listy, Reportér Zítřek) z hlediska prosovětské konsolidace rovněž nesplnil očekávání. třetím úřední, případně armádní dubna přímo redakcích zásahy byly hodnoceny jako značné zlepšení. té době zvýšila role Českého úřadu pro tisk informace, který začal samostatně rozhodovat o jmenování zasahovat složení redakcí. Čtvrtý zmocněnci, kteří výročí sovětské intervence srpnu signální výtisky tiskárnách. způsob hodnocen jednoznačný úspěch. Poté tiskový úřad praxe upustil nahradil ji následnou kontrolou spolu s cílenou personální politikou; poslední doklady existenci systému pocházejí roku 1971.